Polární sluneční hodiny


Polárními slunečními hodinami jsou u nás označovány ty, které mají číselník rovnoběžný se zemskou osou a se stínovým ukazatelem.

Číselník takových hodin bývá nejčastěji na válcové ploše, ale není to podmínkou.

Válcový číselník Válcový číselník

Je - li poloměr válcové plochy podstatně větší než výška válcové plochy, označujeme hodiny jako polární prstencové.

Zámostí u Mladé Boleslavi

Aby hodiny ukazovaly i při rovnodennosti, nesmí prstenec stínit. Proto jsou často zhotovovány jako neuzavřený prstenec a jako samonosné.

V Kynšperku
Z Hradce Králové
Obří v Říčanech

Polární sluneční hodiny lze vytvořit i v dutinách. Čtyři takové dutiny jsou součásti vícenásobných hodin ve Františkových Lázních.

Jako součást vícenásobných

Plocha číselníku může být i rovinná. Jedna ze tří základních orientací je jižním směrem. Jedná se o polární jižní sluneční hodiny.

Slovensko - Malý Smokovec
Kleť

Číselník východních i západních hodin je rovněž rovnoběžný se zemskou osou a se stínovým ukazatelem. Patří tedy rovněž do skupiny polárních jižních hodin.

Nejprve ukázka východních hodin.

Benešov

V Dobřívi mají hodiny do všech světových stran. Jen východní a západní náleží mezi polární hodiny.

východní v Dobřívi

Ukazatel východních či západních hodin nemusí být vždy ve tvaru skoby, ale může být jako kolmý ukazatel.

Hodiny z Mníšku pod Brdy

Obdobně vypadají západní hodiny.

Malý Smokovec
západní v Bezděkově


na úvodní stránku